Pohyby rostlin
Málo rostlin má schopnost lokomočního pohybu (z místa na místo), přesto jsou schopny pohybu, a to i jako reakce na vnější podnět
pohyb rostlin je většinou pomalý – nezaznamenatelný obyčejným pozorováním.
Odlišujeme pohyby aktivní ( vykonávají rostliny samy ) a pasivní způsobené vnějšími faktory ( vítr, voda, gravitace, živočichové )
Pasivní pohyby rostlin:
přizpůsobení třeba vzdušnými vaky, háčky - př. roznos semen
Aktivní pohyb rostlin - vitální - taxe: z místa na místo
- ohyby - samovolné
- indukované ( autonomní ) – tropismy ( orientované )
- nastie ( neorientované )
- fyzikální - hygroskopické
- kohézní
- mrštivé
Fyzikální pohyby
Mohou být vykonávány jak živými, tak i odumřelými částmi rostlin. Jsou založené na zákonitostech platících pro živou i neživou přírodu.
Hygroskopické pohyby
Způsobeny pnutím, které vzniká na základě rozdílu v rychlosti bobtnání a propustnosti buněčných stěn pro vodu u rostlinných pletiv vně a na vnitřní straně pohybujícího se orgánu
( otvírání za sucha - zavírání za vlhka plodních šišek jehličnanů : buněčné vnější strany semenných šupin bobtnají a propouštějí vodu rychleji než na vnitřních stranách ).
Kohezní pohyby
Vyvolané soudržností ( kohezí ) molekul vody a jejich přilnavostí ( adhezí ) k vnitřním stranám buněčných stěn ( otvírání výtrusnic kapradin a prašníky semenných rostlin )
Mrštivé (explozivní)
Například zralé tobolky netýkavky – jsou citlivé na dotyk, který vyvolá náhlé vyrovnání turgoru ( vnitrobuněčného napětí ) v pletivu tobolky a tím se svinou chlopně a vymrští semena do okolí. ( také vřeckovýtrusé houby a výtrusnice kapradin )
Vitální pohyby
Jsou výsledkem životních projevů rostliny
Lokomoční pohyby ( taxe )
Pohyb celého organismu z místa na místo.
Pohyby jsou indukované ( vyvolané nějakým podrážděním ) a orientované - pozitivní (= směrem ke zdroji podráždění) x negativní chemo-, foto-, geotaxe ( chloroplasty se natáčejí při silném záření ke zdroji světla hranou místo plochou – fototaxe ; chemotaxe – reakce na nestejné rozdělení chemických látek v prostředí ). Vykonávají je jednobuněčné rostliny.
Pohyby ohybové
Pouze části rostliny se ohne ( zakřiví )
Příčinou může být nerovnoměrný transport auxinu do prodlužovací zóny orgánu, pak se jedná o pohyby růstové ( nutační ), jestliže zatím buňky v ohýbané části přešly z fáze prodlužovací do diferenciační, stává se zakřivení nevratné = ireverzibilní.
Pokud je příčinou odlišný turgor buněk na protilehlých stranách orgánu, pak jde o pohyby turgorové ( variační ), ty jsou vždy vratné = reverzibilní.
Pohyby samovolné ( autonomní )
Mohou být růstové či turgorové.
Vznikají z vnitřních příčin = bez ohledu na vnější podmínky ( kývavé pohyby lodyžek klíčních rostlinek, kruhové pohyby stonků rostlin ovíjivých před zachycením )
Pohyby odvetné ( indukované, paratonické )
Jsou vyvolané podnětem z vnějšího prostředí
dělíme na:
Tropismy
Orientované vůči zdroji podráždění - většinou růstové, vyvolané jednosměrným vnějším faktorem.
dělíme na - fototropismus, termotropismus, geotropismus (= gravitace), tigmotropismus (= reakce na dotyk), chemotropismus
- Fototropismus
Jev vyvolaný jednostranným osvětlením.
Receptorem jsou rostlinné pigmenty ( např. kartenoidy ) na vrcholu stonku ( rostlina s uříznutým nebo zakrytým vrcholem stonku na světlo nereaguje )
K pohybům dochází účinkem fytohormonů. Nadzemní části rostliny bývají kladně fototropické ( = natáčejí se ke zdroji ), kořeny buď nereagují nebo jsou záporně fototropické.
- Geotropismus
je vyvolán zemskou gravitací. Většina hlavních stonků je negativně geotropických ( rostou směrem od středu zemského ), hlavní kořeny naopak pozitivně geotropické -( znatelné na svazích: rostliny nerostou kolmo k povrchu, ale vertikálně ). Receptorem – kořenová čepička, v ní uložen přesýpavý škrob.
Nastie
jsou indukované, neorientované ( všesměrné ) pohyby rostlin. Mohou je vyvolat změny teplot, změny intenzity světla, otřesy aj.
růstové ( termonastie, fotonastie ) i turgorové ( seizmonastie, nyktinastie, tigmonastie )
- Termonastie
Reakce na změnu teploty - otevírání květů ( třeba tulipánu, šafránu nebo květenství sedmikrásky, smetanky ) v teplé místnosti, zavírání v chladu.
- Fotonastie
Reakce na změnu intenzity světla. Projevuje se otevíráním a zavíráním květů vlivem změny intenzity světla. ( vlčí mák, šafrán )
- Seizmonastie
Projevuje se sklápěním listů na dotek nebo otřes ( šťavel, citlivka ), sklápěním žláznatých chlupů ( rosnatka ) - pozorovatelné pouhým okem
Způsobené změnou turgoru.
- Nyktinastie
spánkové pohyby, vyvolané střídáním dne a noci, změnou turgoru ( svěšování lístků šťavele, otevírání a zavírání průduchů v epidermis)
Například sklápění listů na noc. ( šťavel, fazol )
- Tigmonastie
- Pohyb tyčinek některých druhů rostlin vyvolaný dotykem (dřišťál, pokojová lípa – lípěnka africká)
- Chemonastie
Například pohyb žláznatých tentakulí na listech masožravé rosnatky vyvolaný dotykem hmyzu.